12. března 2018 byla představena mezinárodní norma pro Systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP), tj. norma ISO 45001:2018. O tom, jaké změny můžeme předpokládat a jakým způsobem se na ně připravit, mluvíme se Zbigniewem Wąsikem, Vedoucím auditorem DNV GL.
Všechny normy vydávané po roku 2013 mají jednotnou strukturu, která je v souladu se standardem HLS (High Level Structure). V rámci tohoto řešení se vyžaduje stejné číslování kapitol a tematické uspořádání požadavků, tedy Kapitola 3 je „Pojmy a definice”, Kapitola 4 - „Kontext organizace”, Kapitola 5 - „Vedení …”, Kapitola 6 - „Plánování”, Kapitola 7 – „Podpora”, Kapitola 8 – „Provoz”; Kapitola 9 – „Hodnocení výsledků činnosti”, a Kapitola 10 – „Zlepšování”. Když se přesněji podíváme na uspořádání kapitol a srovnáme jej s dosavadními normami, všimneme si okamžitě nových otázek. Patří k nim: „kontext”, „vedení” a „rizika a příležitosti” existující samostatně, vedle „rizik a příležitostí BOZP”. Stojí za to zmínit, že nová norma ISO klade mnohem větší důraz na úlohu vedení v organizaci, soustředí se také na řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci z výrazně širšího hlediska, než stávající norma OHSAS.
Moje znalosti v oblasti tuzemských podniků mimo certifikikovaných je velmi omezena a založena hlavně na představách. Mohu tedy jen předpokládat, že pokud obecné povědomí veřejnosti ohledně bezpečnosti práce stoupá a rozšiřuje se stále větší počet norem týkajících se bezpečného chování, také řízení bezpečnosti je na stále vyšší úrovni. Chci však opakovaně zdůraznit, že by pokrok v této oblasti mohl a měl být rychlejší, zejména z hlediska objemu ztrát vzniklých následkem pracovních úrazů pro celou ekonomiku a tedy také pro veřejnost. Upozorním jen na skutečnost, že podle odhadů Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA), spojené s tím každoroční ztráty pro ekonomiky jednotlivých států Evropské unie se pohybují mezi 2,6 - 3,8% HDP (hrubého domácího produktu). Například v případě Polska se jedná o částku cca. 50 miliard zlotých. Ještě jednou zdůrazňuji, že je to výše ztrát, a to peněz, které nikdo žádným způsobem nemůže využít.
Systém řízení bezpečnosti práce založený na platných předpisech zákona je reaktivním systémem. V praxi to znamená, že se ve skutečnosti zabývá „včerejším dnem“. Pokud tedy došlo k nehodě, dnes se zabýváme nehodou, která vznikla „včera“. Pokud v minulosti vznikla nesrovnalost, jejím odstraněním se budeme zabývat „dnes“. V důsledku takovéto skutečnosti se „dnes“ zabýváme situacemi, které vznikly „včera“. K tomu ještě dodám, že systém řízení bezpečnosti práce založený pouze na požadavcích právních předpisů, ve skutečnosti spočívá pouze v zajištění splnění těchto požadavků. Systém řízení BOZP založený na požadavcích standardů řízení podle normy ISO 45001 je proaktivním systémem. Jinými slovy, nová norma ISO se zabývá zítřkem. Proto „dnes“ myslíme na to, co se může stát „zítra“ a snažíme se odstranit příčiny, které mohou způsobit vznik takové nežádoucí události. „Dnes” se tedy zabýváme „zítřkem“, čímž se zvyšuje úroveň ochrany života a zdraví zaměstnanců. Klíčové rozdíly, které se vyskytují v novém systému řízení BOZP, a které nejsou požadovány podle zákona, jsou zejména: cíle BOZP, zabývání se incidenty a nehodami, nápravná opatření po vzniku každém incidentu, sledování účinnosti opatření pro kontrolu rizik, interní audity a rozhodování vedoucích pracovníků během kontroly řízení.
Všechny normy vydávané po roku 2013 mají jednotnou strukturu, která je v souladu se standardem HLS (High Level Structure). V rámci tohoto řešení se vyžaduje stejné číslování kapitol a tematické uspořádání požadavků, tedy Kapitola 3 je „Pojmy a definice”, Kapitola 4 - „Kontext organizace”, Kapitola 5 - „Vedení …”, Kapitola 6 - „Plánování”, Kapitola 7 – „Podpora”, Kapitola 8 – „Provoz”; Kapitola 9 – „Hodnocení výsledků činnosti”, a Kapitola 10 – „Zlepšování”. Když se přesněji podíváme na uspořádání kapitol a srovnáme jej s dosavadními normami, všimneme si okamžitě nových otázek. Patří k nim: „kontext”, „vedení” a „rizika a příležitosti” existující samostatně, vedle „rizik a příležitostí BOZP”. Stojí za to zmínit, že nová norma ISO klade mnohem větší důraz na úlohu vedení v organizaci, soustředí se také na řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci z výrazně širšího hlediska, než stávající norma OHSAS.
Vzhledem ke stejné struktuře bude snadnější integrovat různé normy (BOZP, prostředí, kvalita, apod.) v rámci jednoho systému řízení. Stejné číslování kapitol, velmi podobný význam pojmů, a také podobné požadavky určitě přispějí k rychlejšímu a lepšímu pochopení jednotlivých požadavků, a tím výrazně usnadní jejich účinné zavádění. K podstatnějším výhodám patří také bezpochybně zlepšení zjišťování, identifikování a pochopení rizika, což by mělo významně zlepšit bezpečnost práce. Kvůli tomu, že kvalitativní (ISO 9001) a environmentální (ISO 14001) standardy platí již téměř dva a půl roku, mnohé společnosti již přizpůsobily jejich systémy řízení požadavkům nových norem. Proto mnohé novinky uvedené v těchto normách, tedy také v normě ISO 45001, byly již zavedeny. Díky tomu při zavádění nového standardu BOZP (ISO 45001) bude nutné pouze doplnit dodatečné požadavky týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Všechny standardy přikládají velký význam vedení. Ve výše uvedených, zveřejněných normách (kvalita i environment) příslušné kapitoly obsahuji 11 požadavků. V nové normě ISO 45001 je těchto požadavků o něco víc, a to 13. Stojí za to zmínit, že požadavky týkající se vedení byly uvedeny také v normě OHSAS, úloha vedení nebyla však zdůrazněna v takové míře, jak je tomu v nové normě. Požadavky jsou uvedeny také v Zákoníku práce, ve článku 212, nejsou však tak jednoznačně označeny - článek 212 se totiž týká povinností vedoucích zaměstnanců. Díky tomu stojí za to porovnat požadavky Zákoníku práce s požadavky nové normy, uvedenými v kapitole 5.1 Vedení.
Nová norma přikládá velký význam podílu zaměstnanců na systému řízení BOZP. Standard vyžaduje dvě různé formy tohoto podílu, a to projednávání se zaměstnanci některých oblastí BOZP a spoluúčastí zaměstnanců na jiných. Požadavky nové normy jsou v této oblasti mnohem širší a přesnější, než v dosavadní normě OHSAS. Může se tedy ukázat, že požadavky z kapitoly 5.4 nové normy budou působit potíže při zavádění. Vyplývá to především ze skutečnosti, že organizace, a v podstatě vedoucí osoby těchto organizací, nejsou zvyklé na významný podíl zaměstnanců na řízení společnosti - i v tak pro ně důležité oblasti jako je bezpečnost a ochrana zdraví při práci.
Jedná-li se o firmu, která má již zavedený a certifikovaný systém řízení bezpečnosti práce na základě normy OHSAS 18001, předpokládám, že zavedení nových požadavků a certifikace bude trvat víceméně 12 měsíců. Samozřejmě myslím tím situaci, kdy firma má skutečný systém řízení bezpečnosti, a ne jenom certifikát na zeď. Zmíněná dvanáctiměsíční doba zavádění vyplývá ze skutečnosti, že na základě nových požadavků musí vzniknout nové nebo aktualizované standardy, které je nutné zavést. Nezbytné je také doložení, že tyto standardy v organizaci reálně fungují, a to na základě interních auditů podle požadavků nové normy. V případě neshod je nutné podniknout opravná opatření včetně hodnocení jejich účinnosti. Nezbytné je také ověření systému řízení, prováděné nejvyšším vedením podle požadavků nové normy. Činností, které je nutné provést je spousta, proto oněch 12 měsíců se zdá být reálnou dobou.
DNV GL je uznaný a důvěryhodný partner v oblasti certifikace. Logo DNV GL je zárukou přidané hodnoty auditů a zpětné vazby konfrontované s každodenní praxí auditorů. Při práci vždy klademe důraz na Ochranu životů, majetku a životního prostředí, a našimi hodnotami v DNV GL jsou:
1. Je bezpečnost práce v průmyslu předmětem rostoucího zajmu podnikatelů a firem?
Všechny normy vydávané po roku 2013 mají jednotnou strukturu, která je v souladu se standardem HLS (High Level Structure). V rámci tohoto řešení se vyžaduje stejné číslování kapitol a tematické uspořádání požadavků, tedy Kapitola 3 je „Pojmy a definice”, Kapitola 4 - „Kontext organizace”, Kapitola 5 - „Vedení …”, Kapitola 6 - „Plánování”, Kapitola 7 – „Podpora”, Kapitola 8 – „Provoz”; Kapitola 9 – „Hodnocení výsledků činnosti”, a Kapitola 10 – „Zlepšování”. Když se přesněji podíváme na uspořádání kapitol a srovnáme jej s dosavadními normami, všimneme si okamžitě nových otázek. Patří k nim: „kontext”, „vedení” a „rizika a příležitosti” existující samostatně, vedle „rizik a příležitostí BOZP”. Stojí za to zmínit, že nová norma ISO klade mnohem větší důraz na úlohu vedení v organizaci, soustředí se také na řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci z výrazně širšího hlediska, než stávající norma OHSAS.
2. Jak hodnotíte řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v tuzemských společnostech?
Moje znalosti v oblasti tuzemských podniků mimo certifikikovaných je velmi omezena a založena hlavně na představách. Mohu tedy jen předpokládat, že pokud obecné povědomí veřejnosti ohledně bezpečnosti práce stoupá a rozšiřuje se stále větší počet norem týkajících se bezpečného chování, také řízení bezpečnosti je na stále vyšší úrovni. Chci však opakovaně zdůraznit, že by pokrok v této oblasti mohl a měl být rychlejší, zejména z hlediska objemu ztrát vzniklých následkem pracovních úrazů pro celou ekonomiku a tedy také pro veřejnost. Upozorním jen na skutečnost, že podle odhadů Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA), spojené s tím každoroční ztráty pro ekonomiky jednotlivých států Evropské unie se pohybují mezi 2,6 - 3,8% HDP (hrubého domácího produktu). Například v případě Polska se jedná o částku cca. 50 miliard zlotých. Ještě jednou zdůrazňuji, že je to výše ztrát, a to peněz, které nikdo žádným způsobem nemůže využít.
3. Jaký je rozdíl mezi řízením bezpečnosti práce na základě právních předpisů a systémy založenými na normách jako je OHSAS 18001 a v budoucnu normy ISO 45001?
Systém řízení bezpečnosti práce založený na platných předpisech zákona je reaktivním systémem. V praxi to znamená, že se ve skutečnosti zabývá „včerejším dnem“. Pokud tedy došlo k nehodě, dnes se zabýváme nehodou, která vznikla „včera“. Pokud v minulosti vznikla nesrovnalost, jejím odstraněním se budeme zabývat „dnes“. V důsledku takovéto skutečnosti se „dnes“ zabýváme situacemi, které vznikly „včera“. K tomu ještě dodám, že systém řízení bezpečnosti práce založený pouze na požadavcích právních předpisů, ve skutečnosti spočívá pouze v zajištění splnění těchto požadavků. Systém řízení BOZP založený na požadavcích standardů řízení podle normy ISO 45001 je proaktivním systémem. Jinými slovy, nová norma ISO se zabývá zítřkem. Proto „dnes“ myslíme na to, co se může stát „zítra“ a snažíme se odstranit příčiny, které mohou způsobit vznik takové nežádoucí události. „Dnes” se tedy zabýváme „zítřkem“, čímž se zvyšuje úroveň ochrany života a zdraví zaměstnanců. Klíčové rozdíly, které se vyskytují v novém systému řízení BOZP, a které nejsou požadovány podle zákona, jsou zejména: cíle BOZP, zabývání se incidenty a nehodami, nápravná opatření po vzniku každém incidentu, sledování účinnosti opatření pro kontrolu rizik, interní audity a rozhodování vedoucích pracovníků během kontroly řízení.
4. Jaké jsou změny v nové normě ISO 45001:2018 ve srovnání s OHSAS 18001?
Všechny normy vydávané po roku 2013 mají jednotnou strukturu, která je v souladu se standardem HLS (High Level Structure). V rámci tohoto řešení se vyžaduje stejné číslování kapitol a tematické uspořádání požadavků, tedy Kapitola 3 je „Pojmy a definice”, Kapitola 4 - „Kontext organizace”, Kapitola 5 - „Vedení …”, Kapitola 6 - „Plánování”, Kapitola 7 – „Podpora”, Kapitola 8 – „Provoz”; Kapitola 9 – „Hodnocení výsledků činnosti”, a Kapitola 10 – „Zlepšování”. Když se přesněji podíváme na uspořádání kapitol a srovnáme jej s dosavadními normami, všimneme si okamžitě nových otázek. Patří k nim: „kontext”, „vedení” a „rizika a příležitosti” existující samostatně, vedle „rizik a příležitostí BOZP”. Stojí za to zmínit, že nová norma ISO klade mnohem větší důraz na úlohu vedení v organizaci, soustředí se také na řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci z výrazně širšího hlediska, než stávající norma OHSAS.
5.Jaké reální výhody budou mít firmy po zavedení nové normy?
Vzhledem ke stejné struktuře bude snadnější integrovat různé normy (BOZP, prostředí, kvalita, apod.) v rámci jednoho systému řízení. Stejné číslování kapitol, velmi podobný význam pojmů, a také podobné požadavky určitě přispějí k rychlejšímu a lepšímu pochopení jednotlivých požadavků, a tím výrazně usnadní jejich účinné zavádění. K podstatnějším výhodám patří také bezpochybně zlepšení zjišťování, identifikování a pochopení rizika, což by mělo významně zlepšit bezpečnost práce. Kvůli tomu, že kvalitativní (ISO 9001) a environmentální (ISO 14001) standardy platí již téměř dva a půl roku, mnohé společnosti již přizpůsobily jejich systémy řízení požadavkům nových norem. Proto mnohé novinky uvedené v těchto normách, tedy také v normě ISO 45001, byly již zavedeny. Díky tomu při zavádění nového standardu BOZP (ISO 45001) bude nutné pouze doplnit dodatečné požadavky týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
6. Nová norma zdůrazňuje úlohu vedení. Jaké jsou rozdíly mezi standardy v této oblasti?
Všechny standardy přikládají velký význam vedení. Ve výše uvedených, zveřejněných normách (kvalita i environment) příslušné kapitoly obsahuji 11 požadavků. V nové normě ISO 45001 je těchto požadavků o něco víc, a to 13. Stojí za to zmínit, že požadavky týkající se vedení byly uvedeny také v normě OHSAS, úloha vedení nebyla však zdůrazněna v takové míře, jak je tomu v nové normě. Požadavky jsou uvedeny také v Zákoníku práce, ve článku 212, nejsou však tak jednoznačně označeny - článek 212 se totiž týká povinností vedoucích zaměstnanců. Díky tomu stojí za to porovnat požadavky Zákoníku práce s požadavky nové normy, uvedenými v kapitole 5.1 Vedení.
7.Na co je ještě nutné zaměřit pozornost?
Nová norma přikládá velký význam podílu zaměstnanců na systému řízení BOZP. Standard vyžaduje dvě různé formy tohoto podílu, a to projednávání se zaměstnanci některých oblastí BOZP a spoluúčastí zaměstnanců na jiných. Požadavky nové normy jsou v této oblasti mnohem širší a přesnější, než v dosavadní normě OHSAS. Může se tedy ukázat, že požadavky z kapitoly 5.4 nové normy budou působit potíže při zavádění. Vyplývá to především ze skutečnosti, že organizace, a v podstatě vedoucí osoby těchto organizací, nejsou zvyklé na významný podíl zaměstnanců na řízení společnosti - i v tak pro ně důležité oblasti jako je bezpečnost a ochrana zdraví při práci.
8.Kolik času potřebuje firma pro zavedení a certifikaci nové normy?
Jedná-li se o firmu, která má již zavedený a certifikovaný systém řízení bezpečnosti práce na základě normy OHSAS 18001, předpokládám, že zavedení nových požadavků a certifikace bude trvat víceméně 12 měsíců. Samozřejmě myslím tím situaci, kdy firma má skutečný systém řízení bezpečnosti, a ne jenom certifikát na zeď. Zmíněná dvanáctiměsíční doba zavádění vyplývá ze skutečnosti, že na základě nových požadavků musí vzniknout nové nebo aktualizované standardy, které je nutné zavést. Nezbytné je také doložení, že tyto standardy v organizaci reálně fungují, a to na základě interních auditů podle požadavků nové normy. V případě neshod je nutné podniknout opravná opatření včetně hodnocení jejich účinnosti. Nezbytné je také ověření systému řízení, prováděné nejvyšším vedením podle požadavků nové normy. Činností, které je nutné provést je spousta, proto oněch 12 měsíců se zdá být reálnou dobou.
9. Čím začít přípravu k přechodu na novou normu?
Bezpochybně prvním krokem pro přizpůsobení systému řízení BOZP organizace k požadavkům nové normy ISO 45001:2018 by mělo být provedení tzv. rozdílové analýzy, tj. zjištění co již máme, a co nám ještě chybí. Dalším krokem by mělo být samozřejmě stanovení standardních postupů v případě zjištění nedostatků a zaškolení personálu v oblasti nových požadavků systému. Dalším úkonem je zaškolení v oblasti požadavků nové normy alespoň interních auditorů, a nejlépe všech řídicích pracovníků. Po těchto úkonech je nutné provést interní audit za účelem potvrzení shody systému řízení organizace s požadavky nové normy ISO 45001:2018. Po uplatnění alespoň některých (nejlépe všech) nápravných opatření, týkajících se zjištění po interních auditech, zbývá jen poslední krok, a to ověření systému řízení nejvyšším vedením.
10. Víme, že zavádění a certifikace ISO má smysl. Proč stojí za to spolupracovat s DNV GL?
DNV GL je uznaný a důvěryhodný partner v oblasti certifikace. Logo DNV GL je zárukou přidané hodnoty auditů a zpětné vazby konfrontované s každodenní praxí auditorů. Při práci vždy klademe důraz na Ochranu životů, majetku a životního prostředí, a našimi hodnotami v DNV GL jsou:
- budování důvěry a jistoty,
- nepřipouštění kompromisů v oblasti kvality nebo integrity,
- zapojení do týmové práce a vytváření inovací,
- péče o naše zákazníky a vzájemná podpora,
- připravenost ke změnám a zajištění výsledků.
Zbigniew Wąsik
Auditor systémů řízení ISO 9001, ISO 14001, OHSAS 18001, ISRS6, ISRS7; školitel v oblasti systémů řízení;