DNV Česká republika

Je přechod na oběhové hospodářství dostatečně rychlý?

roundabout in a forest

Nedávný průzkum společnosti DNV a Světové podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj (WBCSD) odhalil, že oběhové hospodářství je stále častěji na pořadu jednání firem v různých oblastech po celém světě.

  • 3 ze 4 společností analyzují oběhové hospodářství nebo o něm diskutují;
  • Pouze 12 % z nich ji zařadilo do svých současných obchodních strategií;
  • 5,9 % uvádí, že jsou ve své vyspělosti na špici;
  • 24,7 % určuje počáteční úroveň oběhového hospodářství nebo základní úroveň před jeho zavedením;
  • Pouze 12,1 % považuje digitální technologie za klíčovou hnací sílu transformace oběhového hospodářství.
  •  

Høvik, 8. září 2021 – Nedávný průzkum společnosti DNV a Světové podnikatelské rady pro udržitelný rozvoj (WBCSD) odhalil, že oběhové hospodářství se v agendách podniků napříč geografickými oblastmi dostává na stále vyšší úroveň. Navzdory rostoucí pozornosti veřejnosti, zákonodárců i firem se zdá, že přechod k obchodním modelům, které navrhují vyřazení odpadu ze systému, postupuje pomalu.

"Zatím se nezdá, že by rostoucí tlak zainteresovaných stran a regulačních orgánů, jako je například Akční plán EU pro oběhové hospodářství přijatý v březnu 2020, výrazně ovlivnil rychlost přechodu," říká Luca Crisciotti, generální ředitel v oddělení Supply Chain & Product Assurance v DNV. "Vzhledem k tomu, že pouze 5,9 % společností uvedlo vedoucí přístup spolu s omezeným využíváním inovací obchodních modelů, zbývá ještě hodně práce, než dosáhneme stavu skutečné oběhové ekonomiky, který je nutný k přechodu od lineárního průmyslového modelu "take-make-waste", abychom významně ovlivnili naše Cíle udržitelného rozvoje OSN.” 

Průzkum ViewPoint "Oběhové hospodářství. Jak společnosti přecházejí na cirkulární ekonomiku" ukazuje, že společnosti se více zaměřují na inovace procesů a výrobků, jako je například využití zdrojů (30,3 %) nebo prodloužení životnosti výrobků (39,6 %).  Méně jich přešlo k pokročilejším inovacím obchodních modelů, jako je produkt jako služba (17,6 %) a platformy pro sdílení (12,5 %).  Většina společností pociťuje jako hlavní přínos úsporu nákladů (57,2 %), což není překvapivé vzhledem k zaměření na stávající procesy a produkty.

"Zatímco závazek soukromého sektoru k oběhovému hospodářství je zřejmý, externí komunikace jeho snah je nejednotná co do rozsahu a použitého barometru. Vzhledem k tomu, že investoři, zákazníci a regulační orgány stále častěji požadují informace o cirkulární výkonnosti, ty společnosti, které jsou vybaveny schopností měřit, monitorovat a zlepšovat svou cirkularitu, mohou získat největší hodnotu a ukázat své skutečné vedoucí postavení," říká Brendan Edgerton, ředitel pro oběhové hospodářství WBCSD.

Významnou překážku pokroku představuje skutečnost, že pouze 24,7 % společností si před zavedením iniciativ stanovilo počáteční úroveň (baseline) cirkulárnosti, zatímco 26,7 % stanovilo konkrétní cíle a úkoly a 19,8 % určilo ukazatele výkonnosti. Určení úspěšných iniciativ, které se mají rozšířit, a transparentní komunikace o výkonnosti se bez řádných ukazatelů stávají neskonale obtížnějšími. Tomu nepomáhá ani to, že celkem 65,6 % používá vlastní rámec měření oběhového hospodářství, spíše srovnávací rámce navržené zavedenými organizacemi, jako je WBCSD a Ellen McArthur Foundation.

"Zákazníci a spotřebitelé stále více vyžadují, aby tvrzení o udržitelnosti a výkonnosti byla dobře podložená a transparentní. Výsledky zřejmě naznačují, že komunikace o výkonnosti a aplikace digitálních řešení je omezená. Zde vidíme obrovský potenciál pro využití stávajících řešení, budování potřebného zapojení zainteresovaných stran a spotřebitelů a důvěry díky kombinaci ověřených metrik s aplikacemi pro sledování a dohledávání s využitím blockchainu," říká Luca Crisciotti, generální ředitel v oddělení Supply Chain & Product Assurance ve společnosti DNV.