Rizika v oblasti ESG: definice a strategie řízení rizik

Podniky se dnes musí snažit zabránit tomu, aby nesplnily očekávání investorů, zákazníků i širší společnosti. V současném podnikatelském prostředí se rizika a výkonnost v oblasti ESG (životní prostředí, sociální otázky a správa a řízení) bezpochyby stávají pro společnosti stále důležitějším tématem. Porozumění těmto rizikům a jejich řízení je klíčové pro udržitelnou kontinuitu podnikání a dlouhodobý úspěch.

Co jsou rizika ESG: definice a příklady

Od doby, kdy byl pojem ESG poprvé použit ve zprávě OSN z roku 2005, se jeho tři principy staly důležitými pro dlouhodobý úspěch organizace. Co znamená pojem „ESG riziko“? Samotný pojem ESG označuje soubor ukazatelů, které slouží k hodnocení environmentálního a sociálního dopadu organizace a způsobu jejího řízení. Ačkoli nejde o jediný dostupný nástroj, má smysl zavést systémy řízení rizik a zlepšování výkonnosti, aby bylo možné splnit požadavky a závazky v oblasti ESG. V kombinaci s certifikací podle norem jako ISO 9001 (kvalita), ISO 14001 (životní prostředí) nebo ISO 45001 (bezpečnost a ochrana zdraví při práci) mohou společnosti také prokázat a komunikovat svou výkonnost v různých dimenzích ESG.

Od doby, kdy byl pojem ESG poprvé použit ve zprávě OSN z roku 2005, se jeho tři principy staly důležitými pro dlouhodobý úspěch organizace. Co znamená pojem „ESG riziko“? Samotný pojem ESG označuje soubor ukazatelů, které slouží k hodnocení environmentálního a sociálního dopadu organizace a způsobu jejího řízení. Ačkoli nejde o jediný dostupný nástroj, má smysl zavést systémy řízení rizik a zlepšování výkonnosti, aby bylo možné splnit požadavky a závazky v oblasti ESG. V kombinaci s certifikací podle norem jako ISO 9001 (kvalita), ISO 14001 (životní prostředí) nebo ISO 45001 (bezpečnost a ochrana zdraví při práci) mohou společnosti také prokázat a komunikovat svou výkonnost v různých dimenzích ESG.

Rizika pro životní prostředí

Environmentální rizika označují potenciál vzniku škod na životním prostředí, které mohou ovlivnit provoz a finanční výsledky společnosti. Mezi příklady patří dopady klimatických změn, vyčerpávání zdrojů, odpad, znečištění a odlesňování.

Z finančního hlediska musí banky a finanční instituce zohledňovat své vlastní výsledky v oblasti ESG, a proto nechtějí být vnímány jako subjekty investující do podniků, které mají škodlivý dopad na životní prostředí. To by mohlo bránit podniku v požadované expanzi a mohlo by vést k tomu, že budou do nabídek úvěrů zahrnuty podmínky zaměřené na snížení dopadu na životní prostředí. Zpřísňující se regulace mohou podniky donutit k provádění nákladných nápravných opatření s cílem zmírnit jejich dopad na životní prostředí.

Kromě finančních omezení může podnik čelit bojkotu svých produktů či služeb ze strany zákazníků nebo omezenému přístupu na trh. Mnoho organizací, které v oblasti ochrany životního prostředí dosahovaly nedostatečných výsledků, ale snažily se prezentovat jako odpovědné, bylo obviněno z „greenwashingu“. S tím je spojeno riziko poškození reputace, ale za používání klamavé a zavádějící reklamy mohou být uloženy také pokuty či sankce.

Společenská rizika

Sociální rizika souvisejí s právy a blahobytem zaměstnanců, komunit a spotřebitelů. Patří mezi ně například porušování pracovních práv, ohrožení zdraví a bezpečnosti a dopady na místní komunity.

Většina vyspělých zemí má dnes právní předpisy týkající se rovnosti z hlediska pohlaví, rasy nebo náboženského vyznání a nedodržování těchto předpisů představuje sociální riziko, které může vést k pokutám a sankcím za porušení předpisů. Pro podniky působící v potravinářství, zdravotnictví a podobných odvětvích může nedostatečné plnění těchto předpisů znamenat riziko jak pro finanční situaci v důsledku pokut a přiznaných odškodnění, tak i pro jejich pověst. Oblastí, která v poslední době nabývá na významu, je diverzita, rovnost a inkluze (DEI) na pracovišti. Tuto oblast mnoho podniků dosud spíše ignorovalo a spoléhalo se místo toho na zákony a předpisy o rovnosti. Mnohé studie poukazují na pozitivní přínosy zavedení politiky DEI a existuje také norma ISO pro systémy řízení (ISO 30415), kterou mohou organizace uplatnit jako vodítko pro strukturovaný přístup k začlenění principů DEI do svého fungování a podnikání.

Rizika v oblasti řízení a správy

Rizika v oblasti správy a řízení se týkají interních systémů, kontrolních mechanismů a postupů, které upravují chování společnosti a rozhodovací procesy. Mezi příklady patří kvalita, boj proti úplatkářství a korupci, bezpečnost informací, ochrana osobních údajů a diverzita a struktura představenstva.

Systémy řízení kvality založené na normě ISO 9001 patřily k prvním v rodině norem ISO, ale postupně přibylo několik dalších, které se zabývají konkrétními aspekty, například normy ISO 37001 a ISO 22301, které se týkají řízení boje proti úplatkářství, respektive kontinuity podnikání.

Strategie pro zmírnění rizik v oblasti ESG

K zmírnění rizik v oblasti ESG mohou společnosti přijmout různé strategie, jako je provádění důkladných hodnocení rizik ESG a začlenění hledisek ESG do rozhodovacích procesů a firemních postupů. Důležitá je také spolupráce se zainteresovanými stranami s cílem lépe porozumět jejich obavám a očekáváním.

U společností, které zavedly certifikaci systémů řízení, se zavádění politik a postupů, stejně jako monitorování a podávání zpráv, provádí v rámci procesů plánování a auditu jednotlivých norem systémů řízení nebo v rámci integrovaného přístupu k systémům řízení.

Proč je ESG důležité pro řízení rizik?

Vzhledem k tomu, že společnosti jsou stále více povinny definovat své politiky a postoje v oblasti ESG, je důležité zvážit, jakým způsobem se tyto závazky měří a hodnotí. Většina společností vydává výroční zprávu o ESG, kterou si mohou zákazníci a další důležité zainteresované strany prostudovat, aby se ujistili, že podporují organizaci s hodnotami, které jsou v souladu s jejich vlastními, a kterou investoři využijí k posouzení svých investičních příležitostí.

Společnosti, které se vydají cestou certifikace systémů řízení, budou mít příležitost zohlednit své ambice v oblasti ESG již od počáteční fáze plánování v rámci cyklu PDCA. Fáze kontroly jim poskytne příležitost posoudit, do jaké míry se politikám a procesům podařilo splnit přijaté závazky, a následně jim umožní jednat v souladu s tím. Tento přístup také pomáhá proaktivně řešit potenciální rizika a budovat odolnost vůči otřesům souvisejícím s ESG, stejně jako dodržovat regulační požadavky.

Stejně důležité je, že začlenění ESG do řízení rizik nespočívá pouze v předcházení negativním důsledkům; jde také o využití příležitostí k vytváření hodnoty a podpoře inovací. Společnosti, které efektivně řídí svá rizika v oblasti ESG, mají dobré předpoklady k tomu, aby prosperovaly v rychle se vyvíjejícím globálním podnikatelském prostředí.